close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
.: STRÁNKA PRÁVĚ PROCHÁZÍ ÚPRAVAMI! :) :.

Severus

20. října 2012 v 19:00 | Admin
Jméno: Severus
Pohlaví: Samec
Věk: 3 roky
Magie: Země
Smečka: Tarot
Matka/Otec: Delphi/Cairon
Sourozenci: Albus
Partner: ---
Potomkovia: ---
Postavení: Alfa
Inventář: 21 Diamantu, 20 Safirú, 20 Aragonitú
Povaha: Optimista co nezkazí žádnou zábavu, se jmenuje Severus. Sev překypuje optimismem a dobrou náladou každý den, i když prší nebo mrzne, nebo je pařák jak na poušti. Jeho náladu dokáže změnit akorát tak něco, co ho opravdu naštve a tím je: Ignorování jeho maličkosti, když někdo nevhodně naráží na jeho rodinu a nebo se snaží pokazit zábavu. Severus je spíše flegmatik, ale i tak není nemožné, aby se nenaštval. Když se tak stane, dokáže kolem sebe "metat hromy a blesky", ale stejně rychle jako se naštval, tak stejně rychle zase zchladne. Nevydrží se na nikoho zlobit dlouhou dobu a nedokáže ani nikoho nesnášet delší dobu, je totiž hodně přelétavý a často mění své názory. Zeptejte se ho v jeden den a o pár dnů později vám dá odpověď zase úplně jinou. Co je ale u něj stálé, je rodina na prvním místě. Severus je ochranář a proto by dokázal za svou rodinu položit život. V každé chvíli, i když je mu to někdy nemilé, ho můžete požádat o pomoc. On vám pomůže, ale není jasné, kdy s radostí a kdy s jízlivostí v hlase. Nerad si nechává od někoho pomáhat, má totiž velké ego, málokdy to ale dokáže překousnout a podle něho se zahanbit. Jak už bylo zmíněno, má velké ego a proto nepřiznává jiným a ani sám sobě vlastní chyby. On je přeci vždycky dokonalý a ostatní ti špatní. I přes tyhle špatné vlastnosti je Severus dobrým společníkem a kamarádem za každé situace. Můžete se na něj klidně spolehnout, nic co nesmí nevykecá a udělá co musí. Někdy se může zdát, že je Sev vzorňáček a v jiné chvíli zase nezbeda, co pořád provádí nějaké lotroviny. Severus je energický mladý vlk, který potřebuje nějakou zábavu a společnost, jinak přímo trpí. Samota mu odmala nedělá moc dobře, ale i u něj se zřídkakdy najdou chvíle, kdy chce mít klid a pročistit si hlavu a urovnat svoje poblázněné myšlenky.

Príbeh:
Narodil jsem se na podzim jako mladší bratr Albuse, mého dvojčete. Tuto dobu si pamatuju jenom matně, ale jsem si naprosto jistý, že sem tam Lunu nespatřil, ani jednou. Ale je možné, že byla pořád schovaná v matčině srsti nebo někde jinde, co já vím.
Od mého narození uplynulo asi několik měsíců a mohl jsem běhat venku. Příroda byla taková úžasná, ale nikde nikdo kromě mé rodiny. To mě docela mrzelo, mohl jsem si hrát jen se sourozenci. Luna byla vzhůru, když já spal a naopak. A Albus pořád někde lítal. Nezbylo mi teda nic jiného, než otravovat Cairona. Z Delphi jsem měl velký respekt, a proto jsem si toho na ni moc nedovolil.
Měsíce míjely a konečně přišel na území cizinec. Byla to černá mladá vlčice. Našel sem ji jako druhý, už tam byla mamka a něco s ní prováděla. Vůbec se mi to nelíbilo a tak jsem na ni začal křičet. Pamatuju si její smutný obličej, který se rychle změnil na naštvaný. Přešvihl jsem, to vím, ale co s tou chudinkou prováděla, mi bylo proti srsti. Odešla a já taky, ale jiným směrem, nechtěl jsem se omluvit. Mamka se ale nějakou dobu nevracela a tak ji otec šel hledat. My chvíli čekali, ale pak jsme se vydali za nimi. Vůdcem naší trojice se stal Albus, mozkem party já a Luna byla asi princezna. Po nějaké době cestování jsme je našli. Mamka nebyla při vědomí, a tak ji taťka odnesl do jeskyně. Já taky pomáhal, chvíli jsem nesl její ocas, ale unavilo mě to. Vyklubalo se z toho drama. Delphi nebyla naprosto při smyslech, jen vykřikla pár slov, klíčových slov. Díky tomu jsme ji zachránili. Když se vyléčila, tak mezi nás vstoupil nějaký bůh, jeho jméno už si bohužel nepamatuju. Za to, že jsme mamce pomohli, nám dal různé odměny. Alby, já a Luna jsme vyrostli z vlčat a stali se z nás dospělí vlci a každý z nás dostal postavení. Luna se stala Deltou, Alby Gammou a já stanul na postu Beta.
Neuplynulo ani pár dní a Cairon skoncoval se svým životem. Skočil do propasti Hex. Nevěděl jsem proč. Na území se objevil Nawaki, Caironův bratr. Pěl na sebe božskou ódu, hlavně na to, že je silnější a bůh ví co ještě, proto jsem mu dal přezdívku, Polobůh. Delphi nám ve své jeskyni začala vyprávět svůj příběh. Chválila se, jak byla rozumná, moudrá, silná a někdo si k ní dokonce chodil pro rady atd. Jak se říká, samochvála smrdí. V tomhle případě by musel ten její smrad cítit vlk na kilometr vzdálený. Blížilo se její vypravování ke konci, když jsem to zjistil, jsem adoptovaný! Spolu se mnou i Albus a Luna. Mojí jedinou rodinou tedy zbyl Alby, je to doopravdy moje dvojče, ale Luna nemá nikoho. Prý ji Cai našel v lese a nás si vzali od jiné smečky, jsme s Albusem nepovolená vlčata gamma páru. V jednu chvíli to vypadalo, že ze dvojčat už zbudu jenom já, Alby si chtěl vzít život skokem do propasti Hex, naštěstí jsem mu v tom zabránil.
Ještě že nás odnesli od našich pravých rodičů, jinak by mě s Albym v té smečce zabili, za to jsem jim docela vděčný, ale nikdy Delphi neodpustím, jak to vyprávění zakončila, tak ledově až z toho šel mráz po zádech a jakoby už jí na nás nezáleželo. To, že nám lhala spolu s Caironem jí taky neodpustím. Delphi s Nawakim nikdy nebudou patřit úplně do mé rodiny, tam patří výhradně Albus a možná i Luna.

Dovednosti:
Síla: 11
Rychlost: 9
Výdrž: 7
Obratnost: 3




Locus Magicalus v dospělosti:

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Autorské právo mají pouze hlavní a ostatní admini. -Adminteam2014